Pekárna ASPEC

Historie krnovské pekárny ASPEC, Díl 7.

5. 12. 2023HistorieNovinky

Po roce 1990, kdy nastala nová doba v rámci posunů, které vznikly novým politickým uspořádáním v našem státě, bylo nutno uvažovat o ekonomické situaci, jak se v podniku bude utvářet nová organizace. Byla vyhlášená privatizace státního majetku, tzv. odstátnění. Našeho mateřského státního podniku Severomoravské pekárny a cukrárny se sídlem Ostrava – Martinov se to také týkalo.

Sestavení a obhajoba konkurenčního privatizačního projektu

Nejdříve se ve vedení tehdejšího krnovského závodu uvažovalo o vytvoření akciové společnosti. Ve spolupráci s odborovým hnutím a ostatními pracovníky jsme dokonce vyhlásili akci na zakoupení akcií – 1 kus za 5.000,- Kč, ale akce se minula úspěchem a pro malý zájem všech pracovníků (tehdy se upsalo jen asi 500 tisíc Kč) se od ní upustilo.

Privatizovat novou pekárnu v Krnově bylo dosti riskantní, neboť v té době vznikaly nové a nové pekárny v okrese. V samotném městě Krnově byly uvedeny do provozu dvě pekárny: pekárna Fryšavský a Pekárna Figura a spol., v Zátoře vznikla pekárna za podpory pana Frishe, dále pekárna v Bilčicích, Jindřichově, Janovicích a Malé Morávce. V Bruntále ve středu města spustili pekárnu i s prodejnou státní statky Světlá Hora. Tato organizace pekla jemné pečivo ve školícím středisku Nová Rudná. V této době, kdy každý chtěl ukázat, že umí samostatně podnikat, ale také vidina rychlého zbohatnutí, vedla mnohé riskovat za každou cenu. V pekařině každý spatřoval také záruky, že chléb a pečivo se musí jíst pořád, to mnohé vedlo zaměřit se tímto směrem.

V Krnově se sešla skupina hospodářských pracovníků v tomto složení:

Antonín Menšík, ředitel závodu 9 Krnov, Severomoravské pekárny a cukrárny
Antonín Lerch, ekonomický zástupce ŘZ
Karel Směja, vedoucí pekárny Krnov
Olga Čelková, ekonomka provozovny Krnov
Alois Gavenda, býv. ekonomický nám. PŘ v Martinově.

Všech pět odborných hospodářských pracovníků rozhodlo, přes veškerá rizika, privatizovat objekt „Nová pekárna Krnov“. V zájmu urychleného podání žádosti o prodej majetku, bylo přistoupeno okamžitě ke zpracování konkurenčního privatizačního projektu (KPP) a především byla založená společnost s ručením omezeným a pokřtěna jménem:  

A S P E C, spol. s r. o. Krnov

Na snímcích jsou uvedeny úvodní strany Konkurenčního privatizačního projektu.

úvodní strana konkurenčního privatizačního projektu_1  úvodní strana konkurenčního privatizačního projektu_2

Zpracování konkurenčního privatizačního projektu byla velmi náročná záležitost, které se ujali shora uvedení hospodářští pracovníci, pod vedením pana Aloise Gavendy, který měl potřebné podklady a zkušenosti. Na zpracování projektu se podíleli všichni společníci. Zpracovaný konkurenční privatizační projekt obsahoval i s přílohami celkem 26 listů a tabulek (originál tohoto projektu je uložen v základních listinách firmy A S P E C, spol. s r. o. Krnov).

V průvodním listu konkurenčního privatizačního projektu (viz obrázek níže) se říká, že A S P E C, společnost s ručením omezeným, má pět společníků.

průvodní list konkurenčního privatizačního projektu_1

Podnikatelský záměr

Velmi zásadní částí KPP je podnikatelský záměr. Zde se uvádí, že pekárna Krnov své výrobky dodává do severní části okresu Bruntál a západní části opavského okresu, t.j. cca 230 odběratelů. Převážně však do města Krnova, Zl. Hor, Osoblahy, Města Albrechtic, Vrbna pod Pradědem, Horního Benešova, do okolí těchto střediskových obcí a do tří rekreačních oblastí: Zlaté Hory, Holčovice, Karlovice-Vrbno-Karlova Studánka, dále jako nepravidelná výpomoc do města Bruntálu. Tyčinky se dodávají do celé oblasti bývalého Severomoravského kraje a průzkumem je zjištěno, že je možné odbyt rozšířit i mimo kraj, t.j. Čechy a Slovenko.

V odbytu trvanlivých výrobků – tyčinek – jsme měli marketingovým průzkumem zjištěno, že poptávka je uspokojována ze 40%. Tento již dříve zjištěný fakt, bude řešen novou kapacitou, která je ve zkušebním provozu. Jedná se o nový inovovaný výrobek ve světě známý pod jménem „soletky“.

Podnikatelský záměr se zabýval inovací příštích roků s řadou nových výrobků:

a/ výrobky běžného pečiva různých tvarů a hmotností,

b/ výrobky z chlebového těsta, výrobky z tmavé pšeničné a žitné mouky, výrobky s ovesnými a pšeničnými vločkami, lněným, slunečnicovým a sezamovým semínkem,

c/ výrobky jemného pečiva,

d/ smažené výrobky (koblihy, langoše) – výroba bude umístěna v rekonstruovaném traktu II,

e/ vařené knedlíky – různých typů ve vhodném balení, s denní rozvážkou do všech odběratelských míst,

f/ cukrářské výrobky – pro výrobu různých korpusů a cukrářských dortů bude využíváno stávající zařízení pecí PPC 250 a 225, dále automatické linky TLJP 600. V případě úspěšného marketingového průzkumu, chceme výrobu rozšířit cukrářskou výrobu o výrobky měkké cukrařiny i další trvanlivé výrobky např. perníky, kolekce drobného pečiva,

g/ jsme pekárnou, která je ve městě na státní hranici s Polskem. Tím byla a je dána možnost rozšířit odbytový rajon.

Analýza potřeby pracovních sil

Provozovna 9-1/1 Krnov zaměstnávala 92 pracovníků, z toho 8 THP, v souvislosti s rozvojem výroby v traktu II. bude stávající stav doplněn o 29 míst. Údržbu a řidiče doplníme o 21 míst a počet THP bude zvýšen na 16 pracovníků pro zajišťování úkolů v oblasti odbytu, zásobování, účetnictví a další potřeby na úseku technického a technologického rozvoje.

Ekologie

I touto, ve společnosti velmi sledovanou, oblastí se KPP zabýval. Bylo konstatováno, že samotná pekárenská výroba v objektu Krnov, ul. 9. května 24 neobsahuje problematickou výrobu výrobků a polotovarů, jež by ohrožovaly ekologii z hlediska náročných kritérií. Uvádí se zde, že výrobky jsou spotřebovány pro výživu, a to denně a neustále, zmetková výroba je likvidována prodejem soukromým nebo družstevním zemědělcům ke krmným účelům. Obaly jsou buď vratné nebo lehce zlikvidovatelné. Odpadní vody, které vznikají při hygienické osobní očistě nebo při běžných hygienických úklidech a umývání obalů, neobsahují škodliviny. Pro umývání dopravních prostředků na přepravu pekárenských výrobků je používáno, za úplaty zařízení, které vlastní jiné podniky v Krnově.

Přesto, že jsme neměli žádné problémy z ekologického hlediska, pro udržení tohoto provozu bylo nezbytné, v zájmu zvýšení celkové ekologické úrovně, počítat s těmito opatřeními:

  • Zabudovat již dodané zařízení pro čistění odpadních vod pro odloučení olejů a substancí těžších než voda
  • V rámci úsporných opatření využívat odpadní spaliny a solární ohřev za účelem snížení spotřeby plynu ap.
  • V zájmu dalšího zlepšení životního prostředí dokončit obnovu zeleně a výsadbu stromů kolem celého areálu.
  • Eliminovat hluk z kompresorů a dmychadel dalšími izolačními prostředky a případně zakoupením modernějších strojů.

Podání projektu

Sestavený konkurenční privatizační projekt opatřený všemi náležitostmi, t.j. formuláři, tabulkami, žádostmi o přidělení IČO a zápis do podnikového rejstříku (viz obrázek níže), byl předán na naše Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci, kde byl zaregistrován dne 31. 10. 1991.

návrh na zápis do podnikového rejstříku

Od podání našeho projektu ke konečnému resumé uběhl více než jeden rok. Pochopitelně všichni byli nervózní, zda náš záměr vyjde, či nikoliv. Mezitím se však pracovalo na zajištění financí, neboť nikdo ze společníků neměl ve svých úsporách více než částku, kterou jsme museli složit při založení společnosti s r.o. Postupně se situace vyjasňovala a vedení společnosti zajistilo od bank příslib poskytnutí úvěrů. Tehdy nám nejlépe vyhovoval úvěr, který nám byl přislíben od České spořitelny.

Konečně jsme obdrželi dopis od ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR. V dopise nám oznámili, že vláda České republiky svým usnesením ze dne 11. listopadu 1992 schválila náš privatizační projekt na část majetku státního podniku Severomoravské pekárny a cukrárny, Ostrava-Martinov – pekárna Krnov.

Kupní smlouva

V únoru roku 1993 jsme byli vyzváni zástupci Fondu národního majetku, k sepsání kupní smlouvy, ve věci prodeje a nákupu majetku privatizované jednotky pekárny Krnov, který převedl ministr zemědělství ČR na FNM Praha.

K samotnému podpisu došlo dne 24. 2. 1993. Za naši společnost ASPEC, spol. s r. o., Krnov podepisoval smlouvu jediný jednatel pan Antonín Menšík, ředitel společnosti. Za Fond národního majetku ČR podepsali pánové ing. Jindřich Kapoun, místopředseda výkonného výboru FNM ČR a jeho člen pan Vladislav Malý. Samotný akt nebyl nijak oficiální.

Originál kupní smlouvy je dosud uložen v základních listinách firmy A S P E C, spol. s r. o. Obsahuje celkem pět listů a jednu přílohu o dvou listech.

Po několikaletém úsilí se nám nakonec podařilo dát dohromady celý majetek, aby se mohla realizovat výroba celého sortimentu v jednom podniku a v jedné firmě A S P E C, spol. s r. o.